Toník, který chodí do 4. třídy základní školy, bydlí s babičkou a dalšími dvěma sourozenci. I když se babička snaží, jak může, angličtinu ho nedokáže naučit. Ona se ve škole učila jen ruštinu. Ze začátku se Toník zvládal připravovat do školy sám, ale nyní si babička všimla, že z angličtiny nosí špatné známky, a když má tento předmět ve škole, stěžuje si na bolesti břicha. Z usměvavého chlapce se za dva měsíce ve škole stala hromádka neštěstí. Když babička situaci probrala s paní učitelkou, dostala doporučení doučování přes na neziskovou organizaci. Malý počet žáků při doučování a individuální přístup k Toníkovi začal po několika setkáních sklízet plody: dostává lepší známky z angličtiny, už se nebojí chodit do školy a v hodinách je aktivnější. Tím ale jeho příběh nekončí. Toník bude navštěvovat doučování nadále, jeho babička si totiž uvědomuje, že učivo bude stále náročnější a ona mu nebude schopna pomáhat tak, jak by potřeboval. 

Sára, 9 let Sáru jsme poznali díky jejímu staršímu bratrovi, který je do doučování zapojen již několik let a nyní navštěvuje SŠ. Maminka nás požádala o pomoc s doučováním i mladší dcery Sáry, protože ji nedokázala svými znalostmi pomoci s přípravou do školy. Sára k nám začala docházet na doučování pravidelně a paní lektorka jí pomáhala nejen se školním učivem, ale i s tím, aby se nebála školy (obávala se reakcí paní učitelky v případě, kdy neumí správně odpovědět). Se zlepšením prospěchu se z holčičky pomalu začala stávat sebevědomá školačka, která se školy nebojí a je ráda, že probíranou látku ve škole již chápe.

Lenka dlouho chyběla ve škole kvůli operaci a zameškala spoustu učiva, se kterým si sama nevěděla rady. Rodiče jí nedokázali pomoci, a proto se obrátili na nás. Lenka začala pravidelně docházet na doučování, kde jí lektorka trpělivě vysvětlovala látku, které Lenka nerozuměla. Postupně tak dohnala vše potřebné. Na doučování chodí dál a její výsledky ve škole se stále zlepšují.

Václav začal chodit na doučování o letních prázdninách, aby se připravil na opravné zkoušky z matematiky. Matematika ho nikdy nebavila a měl v ní velké mezery i z předchozích ročníků, takže se mu do učení nechtělo. Lektor proto začal s opakováním základů a postupně přidával složitější látku. Václavovy drobné pokroky průběžně oceňoval, a bylo vidět, že Václav má ze svého zlepšení radost a získává chuť pokračovat. Nakonec opravné zkoušky zvládl a v doučování pokračuje dál. Nyní dostává mnohem lepší známky a propadnutí mu nehrozí.